projektu „Podnikání trochu jinak“ naleznete také informaci o tom, na co se soustředit při vytváření životního příběhu. To Vám napoví e-book „Na co se soustředit při zpracování stránky MŮJ PŘÍBĚH“. Váš PŘÍBĚH podle tohoto e-booku může vypadat například takto:

Patřila jsem k lidem, kteří mají problém s vlastním osvobozením a zařazením do nějaké skupiny, protože jsem se obávala toho, že se rozvíjením svých osobních zvláštností vyloučím z kruhu ostatních. Přitom jsem měla i pocity méněcennosti a nedokázala jsem se těšit z radostí života. Mým největším problémem byly dlouhou dobu peníze. Pociťovala jsem omezení v oblasti financí. Netušila jsem, že tyto problémy mají svá řešení, že stačí, když budu ZÍSKÁVAT to, co potřebuji pro své přežití, skrze KOMUNIKACI, tedy skrze přijímání a předávání informací v mých vztazích. Díky svému horoskopu narození jsem pochopila, že začínat mám ve své rodině v zájmu zachování toho, co je přirozené. Tím, že jsem začala, jsem si jednoho dne uvědomila, že duchovně rostu PŘIJÍMÁNÍM inspirace, což mi pomohlo při vzdělání. Pochopila jsem, že já sám/sama jsem nositelkou informací, které mám předat druhým lidem a to mi pomohlo nalézt svou vlastní životní filozofii. Právě řešení těchto problémů mě dovedlo k tomu, že jsem se PROBUDILA skrze ANALYZOVÁNÍ toho, co souvisí s mým přežitím. Přitom jsem si uvědomila, že miluji nezávislost a že i já měním svá stanoviska, a to v rozmezí peněz druhých lidí, sexu, smrti a hlubokého pochopení druhých lidí. To mi pomohlo se vnitřně osvobodit od toho, co mě omezuje, až jsem dospěla k finanční svobodě. Při svém žití skrze  tvoření nacházím nejlepší uplatnění ve zkoumání tajemství života a v sestupování do vlastních temných stránek, což jsem díky tomuto poznání obohatila o něco originálního a unikátního. To mi pomohlo při sebereprezentaci v rámci hlubokého pochopení druhých lidí v oblasti astrologie a/nebo psychologie. Začala jsem si uvědomovat, že chci lidi sjednocovat, a to skrze to, po čem hluboce toužím, a že mé nejhlubší tužby a přání vykoupení mám v oblasti přátelství a rovných vztahů. Právě v souvislosti s tím přijímám inspiraci ve svém okolí a při vzdělání. Tato zkušenost mě posílila při analyzování toho, co souvisí s mým přežitím, protože jsem si uvědomila, že moc i bezmoc, zkušenosti s „temnotou“, posedlost a nejhlubší proměny prožívám prostřednictvím  vyššího vědění a také filozofie, víry i dalekých cest a ciziny. Právě to všechno napomohlo mé proměně ve skupině lidí, s nimiž sdílíme stejné ideály.

Toto je tedy MŮJ PŘÍBĚH napsaný podle horoskopu narození na základě e-booku „Na co se soustředit při zpracování stránky MŮJ PŘÍBĚH“. Můžete však napsat i skutečný PŘÍBĚH Vašeho projektu či projektů…

Záložku MŮJ PŘÍBĚH na svém webu můžete a nemusíte mít, záleží na Vás. V každém případě pokud se odhodláte k napsání svého PŘÍBĚHU, pak se může Váš příběh stát součástí „Kroniky lidstva 21.století“. Nemusí jít zrovna o Váš životní příběh, může jít i o příběh Vašeho projektu – podobně jako se to dočtete níže v článku Historie projektu „Podnikání trochu jinak„.

Historie projektu „Podnikání trochu jinak“

Všechno začalo už někdy na sklonku 60. let 20.století. Tehdy jsme seděly s mojí tehdy nejlepší kamarádkou v jejím pokojíčku, snad coby čerstvé školačky, a ona mi s velice důležitým výrazem ve tváři sdělila: „Víš, že má každý člověk předem daný osud?“  Nevím, kde tu informaci vzala, v každém případě mě ta informace velice zaujala… 

Možná právě tato příhoda z dětství, na kterou jsem sice nějaký čas nato zapomněla a která se v mé mysli objevila zase až v prvním desetiletí 21.století, byla také, pro mě naprosto nevědomě, příčinou toho, že jsem již od nějakých 14ti let věku každý pátek stála u stánku Poštovní novinové služby, tehdejší PNS, a „modlila se“, aby na mě zbyl časopis „Ahoj na sobotu“, ve kterém každý týden vycházely horoskopy na další týden.

Časopis „Ahoj na sobotu“ byl v té době v podstatě jediný časopis, ve kterém horoskopy vycházely. Po roce 1989 to už bylo jiné! Časopisů s horoskopy vycházela celá řada, jen si vybrat, já jsem však v té době měla úplně jiné zájmy. Někdy v polovině 90. let 20.století jsem začala jezdit s přáteli do přírody. Začalo to vlastně už po roce 1989.

V roce 1990 jsme v naší tehdy ještě obci založili buňku Občanského fóra a vymýšleli jsme, co v naší obci vylepšit. Přitom jsme zjistili, že vlastně ani pořádně nevíme, co vylepšovat, a tak se buňka po pár týdnech rozpadla. Mezi těmi, kteří do buňky pravidelně docházeli, byl také jeden student – tramp, který dokázal tak nádherně vyprávět o víkendech trávených v přírodě, že jsem se pro ně nadchla… (já jsem tuto TOUHU v sobě sice chovala už od roku 1970, kdy jsem četla Rychlé šípy Jaroslava Foglara, ale v průběhu životních událostí se tato moje TOUHA někam zatoulala…)

Ty víkendy trávené v přírodě mimo veškerou civilizaci s partou kamarádů-trampů, kterým můžeš věřit a kteří ti pomohou, když budeš v nouzi, jsem milovala a bylo to období, kdy jsem si bez výprav „mimo civilizaci“ nedokázala představit žádný víkend. Z každého takového víkendu jsem psala vyprávění, jednak proto, protože jsem si tak celý víkend znovu přehrávala ve své mysli, což mi působilo potěšení, a také proto, abych tyto chvíle zachytila i pro ty, kteří tuto možnost nemají…

Na konci 90.let 20.století jsem se dověděla, že existuje cosi jako trampská psavecká soutěž, kam mohu zaslat svá dílka, což jsem také udělala, a tak jsem se v roce 1999 poprvé zúčastnila velké trampské akce – zapalování slavnostního ohně na psavecké soutěži „Trapsavec“. V porotě „Trapsavce“ byla trampka, která se už po několik let se svými vtipnými a svěžími historkami, které zde byly také předčítány, umisťovala na čelních příčkách soutěže. Ta kamarádka měla přezdívku  Tapi a pro mě se Tapi na Trapsavci stala jakousi ikonou, ke které jsem s úctou vzhlížela. Má úcta se ještě vystupňovala ve chvíli, kdy jsem se dověděla, že je astroložka…

Rok na to jsem už měla možnost s Tapi hovořit osobně. A nejen to. Tapi mi nabídla zpracování osobního horoskopu narození. Do té doby jsem netušila, že je něco takového možné !

Byla to právě Tapi a můj osobní rozbor horoskopu narození, co nasměrovalo mé životní kroky správným směrem. Tapi mi doporučila, abych se astrologii začala věnovat, že mi může v životě hodně pomoci a že i já mohu astrologií pomoci druhým lidem. To se mi líbilo, ale když mi Tapi řekla: „V astrologii dokážeš něco velkého“, tak jsem se tomu jen zasmála – jak bych já, obyčejná ženská, mohla dokázat něco velkého v astrologii?

Ale astrologie mě opravdu zajímala, a tak jsem se jí začala věnovat. Kdyby mě k tomu Tapi nemotivovala, ani by mě nenapadlo astrologii studovat. Netušila jsem, že je něco takového možné. A tehdy jsem si řekla, že udělám něco pro to, aby stejnou možnost – tedy seznámit se se svým potenciálem prostřednictvím horoskopu narození – měli i ostatní lidé, aby nemuseli v životě tápat… Přihlásila jsem se na astrologický kurz, který Tapi pořádala, a potom jsem pokračovala samostudiem.

V té době jsem pracovala v Praze v ulici Na Poříčí. Vedle vyhlášeného obchodního domu Bílá labuť bylo vyhlášené knihkupectví „Černá labuť“. Zde jsem o poledních přestávkách trávila spoustu času při vybírání knih s astrologickou tématikou, které mě zaujaly. Některým z nich jsem moc nerozuměla, ale přesto jsem je kupovala. Vybírala jsem si knihy podle toho, jak jsem to cítila, což se v dalších letech ukázalo být dobrou volbou. Takto jsem si zakoupila veškeré knihy (nebo alespoň značnou část knih), které mi napověděly, jak astrologie funguje, takže pokud jsem je nevyužila hned, využila jsem je při studiu v dalších letech.

Přišel rok 2003 a mé dosavadní astrologické poznatky mi pomohly vyřešit problémy s mou dcerou. Právě tyto problémy mě přivedly k astropsychologii a k astropsychologickému rozvoji osobnosti, díky čemuž jsem odhalila skutečnou příčinu těchto problémů a také jsem pochopila, že kořeny těchto problémů sahají až do doby, kdy bylo mé dceři sedm let. V té době jsem měla s dcerou jediný problém a tím byl její školní prospěch. Žádné další problémy nebyly. Díky studiu astropsychologie jsem si uvědomila, že tyto problémy byly naprosto zbytečné a že bylo možné se jim jednoduše vyhnout, a tak jsem si řekla, že předám rodičům dnešních dětí informaci o tom, jak předcházet problémům s dětmi, aby věděli, že řešení problémů existuje a je velice jednoduché.

To podstatné, co jsem zjistila při studiu astropsychologického rozvoje osobnosti, bylo to, že osud člověka je skutečně předem dán – přesně tak, jak mi to říkala moje kamarádka z dětství. Když jsem se díky tomuto poznání vracela do minulých let, pochopila jsem všechno to, co se dělo v mém životě – pochopila jsem, proč jsem měla v osmi letech těžkou autonehodu, pochopila jsem, proč jsem v 19ti letech otěhotněla a do dvaceti let přivedla na svět dvě děti, pochopila jsem, proč jsem se ve svých 28ti letech rozešla se svým tehdejším přítelem, i když jsem věděla, že ho tím nesmírně raním… pochopila jsem zkrátka, že všechno to souviselo s mým osobním rozvojem a byly to události, které mě měly posunout v mém osobním rozvoji, přesně tak, jak to bylo dáno mou životní cestou, která mi byla určena už v době mého narození.

Každý člověk má v okamžiku narození vetkánu do svého osudu životní cestu, po které by se měl vydat, a já jsem si při tomto zjištění řekla, že i tuto informaci by se mělo dovědět co nejvíce lidí…

Pak přišel rok 2006 a mě napadlo, že bych měla všechny tyto informace předat dále, a tak jsem uspořádala svůj historicky první kurz astrologie – pořádala jsem jej u sebe doma pro tři přihlášené účastnice, a to hlavně proto, abych získala nějaké zkušenosti. Právě proto, že jsem neměla žádné zkušenosti a chtěla jsem je získat, pořádala jsem kurz zdarma, přesto jsem se na jednotlivé lekce připravovala velice důsledně, takže jsem si ke každé lekci pečlivě zpracovávala učební skripta.

Na konci roku 2006 jsem dostala v práci výpověď a od roku 2007 jsem se poprvé přihlásila na úřadu práce. To ovšem až po tom, co jsem se tři měsíce pokoušela podnikat v oblasti astrologie – samozřejmě neúspěšně. Díky tomuto kroku jsem na povinných poplatcích pouze přišla o všechny své finance, aniž bych vydělala jedinou korunu.

V dalších letech jsem vždy střídavě nějaký čas pracovala a byla v registraci uchazečů o zaměstnání na úřadu práce a mezitím jsem v každé volné chvíli pracovala na tom, abych zpracovala všechny informace, které jsem objevila v knihách zakoupených v prvních pěti letech 21.století. V době, kdy jsem nechodila do zaměstnání, jsem trávila u klávesnice počítače někdy i více než dvanáct hodin denně čistého času, abych všechny tyto informace zaznamenala. Z toho, co jsem takto zpracovala v letech 2006-2010, jsem čerpala v dalších letech.

To, co jsem v té době vytvořila, jsem měla potřebu předávat dál, k čemuž jsem potřebovala webové stránky. Webové stránky mi v té době vytvářel můj syn a také mi je spravoval, ovšem po tom, co se v roce 2008 odstěhoval do Austrálie, nastal mi s administrací webu velký problém. Potřebovala jsem webové stránky, ale nevěděla jsem, jak na to.

Na konci roku 2009 mi skončil poslední hlavní pracovní poměr a já jsem tušila, že další zaměstnání neseženu. A tak se opět začala v mé mysli objevovat myšlenka pořádat nějaké astrologické kurzy, ve kterých budu lidem předávat všechno to, co souvisí se životem.  K tomu by stačilo mít skupinu lidí, s nimiž budu spolupracovat – řekla jsem si tenkrát. A tak jsem si v létě roku 2010 dala do novin inzerát na možnost výdělku v oblasti astrologie. Zájem byl z mého úhlu pohledu velký, ozvalo se mi asi 40 lidí…

O prázdninách roku 2010 jsem také udělala jednu šílenou věc. Abych našla ty správné lidi, vzala jsem si Zlaté stránky a začala rozesílat na zde uvedené mailové adresy maily s informací o tom, co dělám. Mimoto jsem také obvolávala telefonní čísla uvedená ve Zlatých stránkách – tím jsem zúročovala své zkušenosti z pozice telefonní operátorky, kterou jsem rok před tím vykonávala. Obvolala jsem snad několik desítek lidí a pro tento záměr jsem získala také svého kolegu – zdatného telefonního operátora. Výsledkem byla necelá desítka mailů, na které jsem odeslala informaci o tom, co dělám, včetně odkazu na mé tehdejší webové stránky, které však již v té době nebyly aktualizovány ani nijak spravovány.

Na začátku roku 2011 jsem uspořádala setkání všech lidí, kteří reagovali na mou výzvu, a přednesla jim svůj záměr. To, o čem jsem hovořila, přítomné oslovilo.

Když jsem svolávala setkání lidí, s nimiž jsem se zkontaktovala přes inzerát a přes Zlaté stránky, měla jsem představu takovou, že budu pořádat pravidelná setkání, na kterých seznámím všechny zúčastněné se vším tím, co souvisí se životem. Lidé, s nimiž budu spolupracovat, měli na každé takové setkání získat určitý počet zájemců – vycházela jsem z toho, že toto univerzální poznání bude jistě zajímat každého, a tak se vždycky někdo najde. Ovšem ukázalo se, že to není tak jednoduché…

Když jsme s kolegou obvolávali telefonní čísla ze Zlatých stránek, byli jsme upozorněni na nezákonnost tohoto počínání, a tak tento druh oslovování druhých lidí nepřicházelo v úvahu.  Další možností bylo oslovovat lidi na ulici. Zpracovala jsem scénář, podle kterého měli mí kolegové oslovovat kolemjdoucí na ulici a nabízet jim zajímavé semináře o životě a univerzálních principech – vycházela jsem z toho, že pokud budou kolegové šikovní a scénář bude dobře napsaný, podaří se jim získat přinejmenším dva lidi denně. Šla jsem si tedy hned všechno vyzkoušet, abych mohla tuto svou hypotézu podložit i praxí, ale i tento způsob oslovení se ukázal být nevhodný.

Opět se mi začala ukazovat nutnost zřízení webových stránek.

Mezi lidmi, kteří přišli na setkání v roce 2011, byl i muž, který měl zájem o zpracování horoskopu, ale neměl na zaplacení, a tak jsme se dohodli, že mu zpracuji astrologické produkty výměnou za zpracování webových stránek. Tak vznikly webové stránky www.astrojinak.webnode.cz, které jsem se postupně naučila spravovat i sama.

Webové stránky jsem měla, a tak jsem na nich mohla začít zveřejňovat různé zajímavé postřehy a články, které jsem psala a zkoušela jsem i další možnosti, jak s lidmi za pomoci svého webu komunikovat. Po webu www.astrojinak.webnode.cz tak přišel na řadu i web www.astrojinakpropodnikatele.webnode.cz, který sloužil především k tomu, aby lidi motivoval k vytváření vlastních webových stránek, tedy k tvořivosti. Proto jsem také na tomto webu umístila postup, jak začít s webem zdarma.

Po nějakém čase mi můj syn pomohl zpracovat doménu druhého řádu www.astrojinak.cz v systému Joomla. Joomla mi dlouhou dobu po všech stránkách vyhovovala, a to i tím, že zde byl velice jednoduchý partnerský program, ale velkým problémem zde byla komunikace v angličtině, což pro mě byl jistý handicap… To mě nakonec přinutilo k tomu hledat jinou cestu, kde budu moci komunikovat v češtině, což ovšem trvalo spoustu dalších let…

Od roku 2000 to trvalo tedy celých 12 let než to, co jsem nastudovala, začalo dostávat podobu konkrétnějšího projektu, ale to nebylo všechno. Po tom všem mě čekal úkol neméně těžký a náročný – najít způsob, jak tyto informace předat co nejvíce lidem.

Projekt „Podnikání trochu jinak“ nebyl dílem okamžiku, rodil se v mé mysli řadu let, ale skutečný čas jeho zrodu je datován do ledna roku 2014, protože právě v té době přišel ten nejsilnější impulz k tomu, abych s ním začala.

Tento impulz pramenil z mé hluboké touhy docílit toho, aby všichni lidé měli stejné a rovné šance, aby každý člověk mohl být sám sebou a dát o tom vědět druhým lidem a v neposlední řadě i to, aby každý člověk dostal šanci pochopit, o čem je jeho život i život obecně.

Pochopila jsem totiž, že pokud si lidé toto vše budou uvědomovat, pak pochopí i to, že i oni sami, jako úplně obyčejní lidé, mají svou vlastní cenu, svou vnitřní hodnotu, za kterou mohou dostat od druhých lidí zaplaceno, ovšem k tomu všemu se musí nejprve propracovat…

A právě to byl důvod, proč dnes projekt „Podnikání trochu jinak“ zpřístupňuji komukoliv – i těm, kteří se necítí být podnikateli. Je to mj. i z toho důvodu, že každý člověk má v této dějinné epoše úkol jako představitel své generace.